Osvobozen od hladu
Jídlo od Mary‘s Meals má v základní škole St Matthew‘s v Turkaně velice pozitivní dopady. Odpoledne dřív v lavicích zůstávalo jen minimum dětí. Většinu z nich hlad donutil, aby se vydaly hledat něco k snědku. Nyní se žáci mohou účastnit výuky celý den
„Cítím se volný,“ byla první Boazova slova poté, co na základní škole St Matthew’s v Turkaně dostal první jídlo od Mary‘s Meals. Hlad byl neodmyslitelnou součástí celého jeho života už od narození a mezi svými vrstevníky nebyl žádnou výjimkou. Počet podvyživených dětí je v Keni znepokojivě vysoký. Až 29 % dětí ve venkovských oblastech a 20 % ve městech kvůli tomu zaostává v růstu. Aby Boaz zvládal studium a další povinnosti, má nastavený přísný řád. Každé ráno se probouzí v půl páté a vyráží do školy. Po celém dni učení ještě musí splnit další povinnosti ve škole, které zahrnují i zametání všech učeben a okolí školy.
Vliv hladu
Dříve než v jejich škole začalo Mary‘s Meals poskytovat jídlo, měli Boaz a jeho spolužáci pořád prázdný žaludek. Kvůli neustálému hladu, který je oslaboval, se nemohli soustředit ani podávat dobré výkony v hodinách či při zkouškách. Boaz to říká jednoznačně: „Pro mě je hlad ten největší problém. Nemůžete se ani účastnit nějakých her, protože neustále myslíte na to, kdy se budete moct znovu najíst. Jedinou věcí, která brzdí výkonnost ve škole, je hlad, vždyť my ani nesnídáme. Předtím, než zde Mary's Meals zahájilo své působení, jsme si při zkouškách vedli špatně. Kvůli hladu jsme učitelům při třídních diskusích nemohli ukázat vše, co umíme.”
Jedno školní jídlo denně
Zajištění školních jídel zcela změnilo Boazův život a okamžitě pozitivně ovlivnilo jeho studium. Už se nemusí obávat, že bude bojovat s návaly hladu, s nimiž musel počítat. „Když jsme poprvé dostali jídlo od Mary's Meals, byl jsem schopný číst dlouho do noci, jelikož jsem byl klidný a motivovaný ke studiu,“ vysvětluje Boaz. „Cítím se volný. Už si kvůli učení nedělám starosti. Dřív jsem býval ze školy nervózní, a to jen kvůli hladu, teď jsem ale šťastný a připravený učit se. Moje znalosti se zlepšily. Už se nebojím a jsem velmi vděčný Mary's Meals, protože jejich jídlo nám pomohlo a my jsme teď schopní se soustředit na dosažení našich snů.“
„Jiná škola“ St Matthew‘s
Abayo Josephat, ředitel základní školy St Matthew’s, uvedl, že když se ve škole poprvé podávalo jídlo, byla mezi studenty patrná úleva. Vysvětlil, že dřív mnoho dětí ze školy odcházelo, aby si sehnaly něco k jídlu, často bohužel bez výsledku. Kvůli vysokému počtu studentů, kteří předčasně odcházeli z vyučování, se odpoledne již neučilo, ale teď tito studenti nemají důvod odejít a škola je v provozu celý den.
Řekl také: „Dříve byla docházka velmi špatná, ale teď chodí do školy všichni. Včetně těch, kteří dřív zůstávali doma: A to vše se změnilo díky jídlu. Teď jsou studenti schopní se soustředit od rána až do odpoledních hodin. Všichni z komunity si jídlo velice chválí a přejí si, aby tu Mary's Meals působilo i nadále. Většina dětí totiž pochází z chudých rodin, kde je těžké sehnat i to jediné jídlo denně. Jídlo je největším problémem v turkanské komunitě. Většina zdejších lidí jsou farmáři a když děti nemají co jíst, musí odejít ze školy, a to je konec jejich dětství. Proto se v těchto městech stále setkáváme s dětskou prací.“
Lepší budoucnost v Turkaně
Díky nedávnému rozšíření programů Mary‘s Meals v Keni jsme dnes schopni dodávat pokrmy do 171 základních škol v Turkaně, a tak více než 60 000 dětí je o krok blíž ke splnění svého snu. Slib, který jsme dali dětem v rámci našeho stravovacího programu (že každý den dostanou ve své škole jídlo), znamená pro některé děti v Turkaně rozdíl mezi životem a smrtí.
Tento region je v současné době sužován nejhorším suchem za posledních 40 let a rodiny bojují, aby udržely své děti naživu i přes úbytek dobytka a dalších zdrojů obživy. Mary‘s Meals se každý den snaží udělat děti jako je Boaz šťastnými, udržet je ve škole a poskytnout pomoc těm, kteří ji nejvíc potřebují. Nepolevíme, dokud všechny děti nebudou v bezpečí a nebudou vědět, že každý den ve škole dostanou najíst.