Nepropadnout lhostejnosti k utrpení
Proč vůbec člověk, který má práci, rodinu, koníčky a volného času málo, pomáhá někomu, kdo je tisíce kilometrů daleko a koho nikdy nepotká? Chce, aby o něm měli druzí lepší mínění? Rozhodla jsem se na to zeptat mého kamaráda Vítka.
Dnešní svět dokáže člověku západní civilizace naplnit jeho materiální potřeby a v podstatě se nám stále snaží vnutit představu, že nepotřebujeme nic jiného než věci a zážitky. Ale opravdu to stačí?
Lov na plechovky
Netroufnu si odhadnout, u jaké části populace je pouhé zajištění materiálních potřeb pro naplněný život málo, ale vím, že tito lidé hledají něco víc, díky čemu by věděli, že jejich pobyt na této zemi má smysl a přesah.
A přesně takový je Vítek. Má rodinu, čtyři děti, práci, víru i sport, ale přesto mu v životě něco chybělo. Když se dozvěděl o poslání organizace Mary’s Meals, poznal, že to je odpověď na jeho prosby o nalezení smysluplné cesty. Rozhodl se, že na podporu činnosti této organizace věnuje všechnu svoji zbývající energii a vrhnul se do toho po hlavě: dvakrát měsíčně daruje krevní plazmu, při běhání, které je jeho vášní, začal sbírat plechovky odhozené kolem cesty a ty prodával v kovošrotu. Časem ho napadlo, že by nemusel sám sbírat jen ty odhozené, ale že by mohl poprosit další ochotné lidi, aby je házeli do speciálně označených nádob. A tak sehnal popelnice, nechal na ně vyrobit samolepicí nápisy a rozmístil je ve svém městě a jeho okolí. Teď tedy nejen plechovky sám sbírá, ale navíc objíždí vesnici, vyprazdňuje naplněné popelnice a tisíce plechovek vozí do sběrných surovin. Všechny takto získané prostředky posílá na sbírkový účet Mary’s Meals.
Pomoc, která mění budoucnost
Sběrem plechovek a ochotou nechat si pro dobrou věc pravidelně „pouštět žilou“, ale Vítkovo nasazení nekončí. Navíc vykládá svým přátelům a známým o smysluplnosti práce Mary’s Meals a o tom, jak činnost této organizace podpořit, rozšiřuje síť míst, kde je možné získat knihu „Bouda, která krmí miliony dětí“. Pro podporu a zapojení do sportovní benefiční výzvy Move for Hope, jejíž výtěžek byl v roce 2024 věnován na rozšíření školního stravování v Tigraji, získal známé a úspěšné české sportovce. Přichází s dalšími a dalšími nápady... je prakticky k nezastavení.
A proč to tedy všechno dělá? Protože není lhostejný k utrpení dětí, pro které je někdy myšlenka pravidelného jídla téměř nesplnitelným snem. A navíc mu myšlenka podávání jídla ve školách dává smysl a je podle jeho přesvědčení geniálně jednoduchá – je to pomoc pro děti, okamžitá, nízkonákladová, založená na dobrovolnictví. Podporuje lokální ekonomiku a dbá na životní prostředí. Tato pomoc zásadně mění životní šance dětí. Tím, že dostanou oběd, získají energii, aby se mohly učit. Tím, že získají znalosti, mají šanci změnit svou budoucnost. Jídlo změní jejich životní příběh.
Přiměje něco vás, abyste se přidali k Vítkovi a k Mary’s Meals a změnili někomu život? Nebo je váš život naplněný už dost? Nemusíte přitom Vítka následovat v intenzitě jeho nasazení, kterého pochopitelně není schopen každý. Určitě si ale od něj můžete vzít to hlavní – snahu nepropadnout lhostejnosti k utrpení jiných lidí.
