Důležitost Mary’s Meals při krizi v Libanonu
Libanon je nyní sužován závažnou politickou a ekonomickou krizí. Na ty nejchudší důsledky krize doléhají nejcitelněji a jídlo od Mary’s Meals se pro některé děti stává jedinou možností přežití
Nejvíc trpí ti nejchudší
Mary’s Meals poskytuje v Libanonu školní jídla již od roku 2016. V posledních desetiletích musela tato země čelit mnoha krizím, příkladem je i Libanonská občanská válka či uprchlická krize způsobená válkou v sousední Sýrii. Jean, vedoucí projektu naší partnerské organizace Dorcas, popisuje současný stav země: „Je těžké této situaci porozumět, jelikož je velmi spletitá. Z pohledu hyperinflace je podle mě Libanon v podobné situaci jako Venezuela. Kvůli inflaci je těžké si vydělat. Lidé jsou na to sami, neexistují žádné vládní programy na podporu.“
Tyto problémy vyústily v rozšíření chudoby a hladu ve společnosti, mnoho obyvatel venkova si už nezvládá zajistit ani základní životní potřeby. Již několik let trpí Libanon vážnou a dlouhotrvající hospodářskou krizí. Dle vyjádření Světové banky se ekonomická a finanční krize v Libanonu zařadí na přední místa seznamu nejhorších krizí od poloviny 19. století!
Peníze bez hodnoty
Oficiální měna státu, libanonská libra, je nejslabší za dobu své existence, což katapultovalo ceny zboží a služeb. Jean to ilustroval na jednom příkladu: „Situace se neustále zhoršuje. Směnný kurz byl v předešlém měsíci 40 tisíc libanonských liber za dolar. V současnosti jsme na více než 140 tisících a kurz dál roste. Když si chcete něco koupit v obchodě, prodavačka po vás bude chtít vyšší částku, než je aktuální cena. Dobře totiž ví, že když bude zítra nakupovat zásoby, zboží bude ještě dražší.“
Hodnota libanonské libry klesá tak prudce, že se může markantně snížit i během jediného dne. To s sebou nese vážné následky, které pocítí především ti, kdo jsou vypláceni v libanonské libře anebo mají v této měně úspory, jejichž hodnota neustále klesá. V důsledku toho jim zbývá velmi omezené množství finančních prostředků na jídlo a další základní potřeby.
„Děti nemají přístup k jídlu, rodiny ani ostatní lidé jim nejsou schopni poskytnout ani to nejlevnější jídlo, všechny věci jsou prostě příliš drahé. Někteří z nich mají štěstí a je jim poskytnuta humanitární pomoc, ale ta nemůže pokrýt potřeby všech lidí.“ Mnoho libanonských rodin se stále více obává hladu a případné podvýživy, jelikož nemají spolehlivý přístup k vydatnému jídlu.
Mary's Meals v boji s hladem
Mary’s Meals v Libanonu zajišťuje jídlo pro více než 1 400 dětí, a to především v místech, kde uprchlické populace a nejzranitelnější komunity denně bojují s chudobou. Pro mnoho rodin je velmi těžké vyjít s penězi. Aby jim jejich omezené finanční prostředky vystačily na delší dobu, snaží se jíst menší porce nebo jídla úplně vynechávají.
Díky našemu školnímu stravovacímu programu mají děti každý školní den přístup alespoň k jednomu výživnému pokrmu. Nejenže tento program pomůže zmírnit hladovění, ale také se pro děti stane motivací, proč dál zůstat ve škole. Je pravděpodobnější, že se děti zúčastní výuky, pokud jim bude poskytnuto jídlo. Jean zdůrazňuje důležitost školních pokrmů v tak náročných časech.
„Když jsem dřív mluvil o tomto programu nebo problému obecně, byl jsem přesvědčen, že cílem je dosáhnout lepšího vzdělání. To je každopádně důležité, ale někdy se naskytnou i závažnější problémy. Teď o programu smýšlím jinak. Vím, že je důležitý pro vzdělání, ale v současnosti je také důležitý kvůli tomu, že tu máme lidi, co hladoví. Neustále se zajímáme o vzdělání, i když lidé hladoví, ale když tyto lidi nebudeme podporovat, tak děti budou hladovět také. Pokud dokážeme poskytnout pomoc více školám, můžeme do tohoto programu zapojit více dětí, jelikož nějakou formu podpory jich potřebuje čím dál víc.“
Jedno školní jídlo denně
Situace v Libanonu je krutou připomínkou toho, jaký dopad má ekonomická a politická nestabilita na životy obyčejných lidí. Spoluprací s naším důvěryhodným lokálním partnerem a poskytováním pomoci tam, kde je jí nejvíce potřeba, můžeme zmírnit utrpení, které současná situace v Libanonu způsobila.
„Co se týče mě osobně, jsem velice šťastný, že se mohu do tohoto projektu zapojit a být součástí pozitivní změny a společně s ostatními pomáhat dětem,“ dodává ještě Jean. „Pokud se na to podíváme z celkového pohledu, z pohledu programu a organizace, je velice dobré, že pokračujeme v podpoře dětí. Spoléhají se na nás. S touto malou pomocí se mohou víc soustředit na studium a lépe se stravovat. Nejdůležitější ale je, že dostanou alespoň nějaké jídlo.“