Dílo Mary’s Meals v České republice vzkvétá
Felicity Read je ředitelkou komunikace Mary’s Meals International a na začátku května doprovázela Magnuse na jeho cestě po Česku. Její text je pozoruhodným okénkem do zákulisí dění v nejrušnějším dni květnového programu
Jsme v Brně, v České republice. Je pondělí 8. května brzy ráno. Magnus se setkává s Petrou Burianovou, českou influencerkou a televizní moderátorkou, která je ambasadorkou Mary’s Meals v České republice a která ve své osobě spojuje získávání finančních prostředků, tradiční recepty a hladovějící děti. Právě se vrátila z cesty do Jižní Ameriky a připravuje dokument o tom, jak v Argentině české komunity udržují tradici typických českých receptů, které se zde dědí po generace. Vypráví Magnusovi o své cestě a o vlivu kultury stravování na komunity emigrantů. Ukazuje mu také animace svého vánočního cukroví, kterou pro Mary’s Meals vytvořila na konci minulého roku – je to krásné a mohla by to být inspirace pro společnou mezinárodní vánoční kampaň – Vánoční cukroví pro Mary’s Meals?
Lucy, která se tady v Česku o nás nejvíc stará, nekompromisně hlídá čas, a tak Magnus odjíždí do kostela, kde bude sloužena mše svatá na poděkování za pět let Mary’s Meals v České republice. Celebruje otec biskup spolu s místním panem farářem a nejméně dalšími pěti kněžími. Kostel je moderní, krásný, plný světla a lidí. Lidí, kteří se chtějí připojit k bohoslužbě. Mnoho z nich vzadu v kostele i stojí. Bohoslužba je velmi dojemná, a i když je v češtině, je snadné ji sledovat, slova v latině a liturgie jsou přece univerzální. A jsou tu ještě další dvě věci, díky nimž je bohoslužba výjimečná. První z nich je hudba: Skupina pěti mladých (dva kytaristé, dvě zpěvačky a jeden klávesista), hraje moderní skladby, které se k této příležitosti velmi hodí a obohacují mši o další duchovní rozměr. Složili vlastní hymnu Mary’s Meals, kterou hrají na konci bohoslužby. Je to nádherný závěr. Druhým silným moment je Magnusova promluva ke shromáždění – překladatelka zachytila smysl i intonaci Magnusovy řeči a jeho promluva má soustředěnou pozornost všech přítomných. Zdůrazňuje, jak nesmírně důležitá je podpora lidí v České republice pro Mary’s Meals a jeho poslání sytit hladové děti.
Sluníčko příjemně hřeje a my jdeme z kostela na oběd do nedaleké restaurace. Otec biskup už bohužel musí odejít za dalšími povinnostmi, a tak Magnus může strávit víc času s Lucasem a Holly, hollywoodskými producenty. Spolu s Annou, Američankou, která organizuje poutě do Medžugorje, zjišťují, jaká je spojitost mezi Mary’s Meals a Medžugorje, a přemýšlejí, jak by se tento příběh dal vyprávět. Lucas, Holly a Magnus vyprávějí a my se dozvídáme, jak se Holly dostala od práce učitelky k filmové produkci a jak jí víra pomáhá vyprávět příběhy s duchovním obsahem. Lucas dodává, že má s Magnusem něco společného – chodí za lidmi a chce po nich peníze! Zdá se, že získat peníze na natočení filmu se dost podobá financování charity. Magnus říká, že by se měl odpoledne setkat s dobrovolnicí Mary’s Meals, Barunkou, a ptá se, jestli by se chtěli přidat. Barunka je nevidomá dívka, která využívá svůj neuvěřitelný talent, aby získala peníze pro Mary’s Meals. A oni ihned souhlasí.
Setkáváme se s Barunkou a posloucháme její příběh. Vypráví nám, že se potýká s diagnózou nádoru na mozku a dalšími nemocemi a věnuje svou energii pomoci druhým. Jsme hluboce pohnuti jejím příběhem i její osobností. Vypráví dál. I když je nevidomá, vnitřním zrakem vidí anděly, kteří s ní komunikují, pomáhají jí s učením do školy a pomáhají jí pochopit její životní úkol. Jsme jejím svědectvím dojati k slzám – jak může nevidomá dívka kreslit anděly, když nevidí? Jak jí mohou andělé ukazovat tvary, které nevidí? Lékaři neumějí vysvětlit, jak je možné, že se zorničky jejích očí rozšiřují, když vidí anděly, protože z fyziologického hlediska je to nemožné. Holly se ptá jemně dál: „Barunko, jakou barvu má tvůj anděl?“ „Vidím mnoho různých andělů, mají různé barvy, vysvětluje Barunka, ale můj je bledě modrý.“ Holly je dojatá a vypráví nám, jak jednou, když na tom byla opravdu hodně špatně, se jí zjevil její Anděl Strážný. Byl bledě modrý. Všem nám tečou slzy.
Nevíme tak úplně, co toto Barunčino svědectví znamená, ale víme, že jsme byli přítomni něčemu mimořádnému. Lucy nám připomíná, že už je potřeba jít, musíme se včas dopravit do sálu, kde strávíme dnešní večer. Magnus se potřebuje setkat s moderátory a účinkujícími a projít si vše, co se bude dít později. Sál je obrovský, moderní, velmi působivý. Je krásné sledovat, jak armáda dobrovolníků Mary’s Meals, většinou mladí lidé, organizují celovečerní program. Po zkoušce přijíždějí vlivní podporovatelé Mary’s Meals a lidé, kteří budou utvářet práci hnutí i v budoucnu. V sedm večer je všech přibližně 1 100 míst v sále obsazeno, na pódiu vidíme asi 120 mladých hudebníků: Police Symphony Orchestra. A koncert je skvělý – jeden z hollywoodských producentů říká, že je to nejlepší koncert, jaký kdy zažil. Hudba i zpěv jsou víc než vynikající – úžasná, originální aranžmá populárních i klasických skladeb. Oblíbený českých umělec Tomáš Klus hraje několik svých skladeb a krásně mluví o tom, jak je důležité žít smysluplný život. Té atmosféry by se dalo dotknout – jako by se dělo něco mimořádného. Vynikající výkony jako tyto nejsou dílem náhody a my víme, že toto je možné jen díky práci a nasazení armády dobrovolníků.
Magnus se svým darem oslovit všechny přítomné pronáší krátkou řeč, s velkým ohlasem. Mnoho, mnoho lidí je nadšeno, že ho vidí osobně. Dozvídáme se, že výtěžek z koncertu zajistí 1 800 dětí jídlo na celý rok. A že koncert je živě přenášen, takže přispěje i mnoho diváků. Hollywoodští producenti to teď chtějí probrat, i oni cítí, že se tu děje něco mimořádného…
Felicity Read, Director of Communications, Mary’s Meals International